Počasí

Počasí je jedním jedinečným stavem atmosféry


Fyzikální stav atmosféry v daném místě a čase, charakterizovaný souborem hodnot meteorologických prvků, za kratší časový interval pak jejich časově středními hodnotami. Rozlišuje se počasí při zemi a ve volné atmosféře, například na letové cestě.

Mezi meteorologické prvky charakterizující počasí patří zejména tlak, teplota a vlhkost vzduchu, sluneční svit a záření, oblačnost (množství a druhy oblaků), směr a rychlost větru, srážky, dohlednost, ale i například stav půdy, sněhová pokrýrvka, rosa, jiní, jinovatka, námraza, ledovka.

Záznamy pozorování počasí se dlouhodobě uschovávají pro výzkum podnebí. Například jedna z nejstarších meteorologických stanic ve střední Evropě – Praha Klementinum[1] – má nepřetržité záznamy o počasí od roku 1775.

Déšt

Kapalná forma atmosférických srážek, při nichž průměr kapek dosahuje alespoň 0,5 mm. Jako trvalý déšt stejnoměrné intenzity vypadává z vrstevnaté oblačnosti, jako přeháňky deště s proměnnou intenzitou z kupovité oblačnosti rodu cumulonimbus nebo vyvinutých cumulů.

Týpek stojící na molu, koukající do vody Kytička v dešti

Oblaka

Velké soubory kapek vody, ledových krystalů nebo obojích, vznášející se v atmosféře. Zvětší-li oblačné částice nějakým způsobem svou velikost, neudrží se v oblacích a vypadávají jako atmosférické srážky (sníh, déšt).

V troposféře a nízké stratosféře rozlišuje mezinárodní klasifikace 10 druhů oblak:

Kromě nich lze velmi zřídka pozorovat tzv. perleťová a noční svítící oblaka[2] ve vysoké atmosféře ve výškách okolo 20–25 a 75–90 km.

Mráčky Nad mráčkama

Bouřka

Atmosférický jev, jehož nedílnou součástí jsou blesky, provázené hromy. Souvisí s vývojem mohutných cumulonimbů, v nichž jedině může vzniknout rozdíl elektrických potenciálů[3] dostatečný pro vznik blesků. Pro bouřku je charakteristický nárazový vítr při zemi a často intenzívní přeháňky deště (sněhu), provázené někdy i kroupami. V mírných šířkách je ročně 10–40 dní s bouřkou (nad kontinenty převážně v létě, nad oceánem často i v zimě).

Bouřkové jevy

  1. Blesk - viditelný elektrický výboj mezi oblaky, částmi oblaku nebo mezi oblakem a zemským povrchem. Nejčastější je tzv. čárový blesk, jiskrový výboj s větvením o průměrné délce 2 – 3 km, maximálně i přes 20 km. Průměr blesku je několik desetin metru.
  2. Hrom - akustický jev vznikající prudkým rozepnutím silně ohřátého vzduchu na dráze blesku při bouřce. Z časového odstupu mezi bleskem a hromem lze přibližně určit vzdálenost bouřky (asi 3 s na 1 km).
  3. Krupobití - je poměrně běžným jevem doprovázejícím bouřky, ale nebezpečným začíná být tehdy, když se vyskytují kroupy o průměru větším než cca 2 cm.

Poznámky pod čarou:

[1] Klementinum - bývalá jezuitská kolej, je rozlehlý komplex barokních budov nedaleko Karlova mostu na Starém Městě v Praze. Po Pražském hradě je Klementinum druhý nejrozsáhlejší stavební celek v Praze.

[2] Perleťová a noční svítící oblaka - úkaz v horní části atmosféry viditelný při soumraku či rozbřesku. Je tvořen krystalky zmrzlé vody. Většinou jej lze pozorovat v letních měsících v zeměpisné šířce mezi 50° a 70° severně či jižně od rovníku.

[3] Elektrický potenciál - skalární fyzikální veličina, která popisuje potenciální energii jednotkového elektrického náboje v neměnném elektrickém poli.